Takže .. Další díl téhle povídky .. Je to trochu smutný, páč i já zažívám depresivní týden .. :D Příští díl ještě není ani zdaleka dopsaný .. Nj.. Škola je zlo .. :D teď už do čtení .. a chyby ignor.. :D
PS: Je kratší než ty předchozí .. takže gomen .. :/
PS: Je kratší než ty předchozí .. takže gomen .. :/
"Uhni." Zavrčel jsem a ve mě se začala probouzet stejná zloba, jako tehdy ve třídě.
"Chci se ti jen omluvit, Naru." řekl smutně, ale můj názor to nezměnilo. Naopak.
"Jo? A jak to chceš udělat? 'Naruto, promiň, že jsem před tebou ojel svoji bývalku, ale tys nebyl po ruce?' "
Dal jsem ruce v bok. Sasuke sklopil zrak.
"Totálně si mě zničil, Uchiho. A teď mi uhni nebo dopadneš jako Lee."
Váhal. Věděl, co dokážu, ale přesto váhal. Sklonil jsem hlavu a zaťal ruce v pěst. Z očí mi znovu začali téct slzy.
"Je mi to líto, Naruto. Byla to chyba. Prosím, dej mi druhou šanci."
Teď jsem váhal já. Říká se, že každý si zaslouží druhou šanci, ale on mě podvedl den po našem vztahu. Zrak jsem měl pořád sklopený k zemi.
"Já.. Rozmyslím si to." řekl jsem a obešel ho. Cítil jsem, jak mě probodával pohledem. Dělal jsem (pardón pořád za to 'jsem' ), že mě nezajímá. Zastavila mě na rohu školy skupinka holek. Předstoupila nějaká blondýna s růžovláskou.
"Co si chtěl našemu Sasíkovi?!" vyjela na mě ta růžovlasá. Nejspíš to byly jeho fanynky.
"Já? Nic. Nemůžu za to, že je takovej dement, že si způsobil problémy. Proto mě zastavil."
"Sasuke a problém? Nebuď směšný. On je BŮH. Nemá problém. Ten máš spíš ty, když tohle o něm říkáš."
Nechápavě jsem se na ně zadíval.
"A co jste vy? Jeho obrana? Fanklub? Nemám čas se tu s vámi bavit." Chtěl jsem okolo nich projít, ale ta bloncka mě zarazila. Chytla mě za límec u košile.
"Tak poslouchej. Našeho Sasíka necháš na pokoji. Jestli o něj jen očkem zavadíš seš mrtvej." Zasyčela slizkým hlasem. Když mě pustila, jen jsem se na ni ušklíbl. S až ledovým klidem jsem odešel domů. Yumi zrovna leštila porcelán.
"Ahoj, Yumi. Rozmyslel jsem si to. Zůstanu na té škole, co jsem teď."
"Chci se ti jen omluvit, Naru." řekl smutně, ale můj názor to nezměnilo. Naopak.
"Jo? A jak to chceš udělat? 'Naruto, promiň, že jsem před tebou ojel svoji bývalku, ale tys nebyl po ruce?' "
Dal jsem ruce v bok. Sasuke sklopil zrak.
"Totálně si mě zničil, Uchiho. A teď mi uhni nebo dopadneš jako Lee."
Váhal. Věděl, co dokážu, ale přesto váhal. Sklonil jsem hlavu a zaťal ruce v pěst. Z očí mi znovu začali téct slzy.
"Je mi to líto, Naruto. Byla to chyba. Prosím, dej mi druhou šanci."
Teď jsem váhal já. Říká se, že každý si zaslouží druhou šanci, ale on mě podvedl den po našem vztahu. Zrak jsem měl pořád sklopený k zemi.
"Já.. Rozmyslím si to." řekl jsem a obešel ho. Cítil jsem, jak mě probodával pohledem. Dělal jsem (pardón pořád za to 'jsem' ), že mě nezajímá. Zastavila mě na rohu školy skupinka holek. Předstoupila nějaká blondýna s růžovláskou.
"Co si chtěl našemu Sasíkovi?!" vyjela na mě ta růžovlasá. Nejspíš to byly jeho fanynky.
"Já? Nic. Nemůžu za to, že je takovej dement, že si způsobil problémy. Proto mě zastavil."
"Sasuke a problém? Nebuď směšný. On je BŮH. Nemá problém. Ten máš spíš ty, když tohle o něm říkáš."
Nechápavě jsem se na ně zadíval.
"A co jste vy? Jeho obrana? Fanklub? Nemám čas se tu s vámi bavit." Chtěl jsem okolo nich projít, ale ta bloncka mě zarazila. Chytla mě za límec u košile.
"Tak poslouchej. Našeho Sasíka necháš na pokoji. Jestli o něj jen očkem zavadíš seš mrtvej." Zasyčela slizkým hlasem. Když mě pustila, jen jsem se na ni ušklíbl. S až ledovým klidem jsem odešel domů. Yumi zrovna leštila porcelán.
"Ahoj, Yumi. Rozmyslel jsem si to. Zůstanu na té škole, co jsem teď."